Soustředění ve Švédsku 22. 4. – 1. 5.

Po velikonočním soustředění nás čekala další důležitá akce a to soustředění ve Švédsku spojené s účastí na závodě 10mila 2017. Na konci dubna vyrazilo na sever třináct odvážlivců ze Šumperka a Leju i s rodinou. Do Švédska se naše skupina vydala v brzkých ranních hodinách dvěma auty, které jsme po projetí Polska a Německa na chvíli vyměnili za trajekty. Ty nás úspěšně dopravily na území Švédska a kolem jedenácté večer jsme konečně dorazili na místo.

Čekalo nás luxusní ubytovaní v orienťácké klubovně Rigortorpet, které nám zařídil Rajmo. Měli jsme k dispozici nejen společenskou místnost, kuchyň a budovu na spaní, ale taky velkou saunu, kterou jsme ocenili hlavně po návratech z nočních tréninků, kdy jsme se vraceli promrzlí a zmáčení po probíhání bažin. Velkou výhodou bylo, že klubovna stojí přímo uprostřed lesa na OB mapě, takže jsme mohli hned ráno vyrazit do lesa a seznamovat se s terénem. Odpolední trénink měl start taky od klubovny a začali jsme zjišťovat, že to tady nebude úplně zadarmo – První trénink. Naštěstí nás druhý den čekala krátká v lehčím terénu, kde jsme si všichni zase trochu zvedli sebevědomí – Ženy, Muži. Náročnost našich tréninků byla stížena tím, že na nás na kontrolách nečekaly svítivé oranžové lampiony, ale jen kousky (někdy rozmočeného) toaletního papíru, které nám roznesl místní mapař a guru OB Ingvar, nebo Dano, který vystartoval s patnáctiminutovým náskokem. Abychom si nemysleli, že nám to v těch bažinkách začíná jít, čekal nás další trénink ve vysokých skalách, kamenných plotnách a vůbec v tak extrémě složitém a členitém terénu, že zde nebyla většina kamenů ani zmapována, protože by se do mapy prostě nevešly. A i přesto byl v nejsložitější části udělán výřez mapy zvětšený do měřítka 1 : 5 000, aby zde závodník vůbec něco vyčetl. Krátkou trať, která měla asi čtyři kilometry, zvládli nejlepší za 70 minut a jen 3 borci z našeho týmu měli všechny kontroly. V takto těžkém terénu snad nikdo z nás ještě neběžel, proto jsme se vrátili na klubovnu a odpoledne pokračovali běžeckým tréninkem na místních značených okruzích, nebo jednoduchými tratěmi v okolí klubovny.

Mužský závod Tiomily startuje v noci, takže nás neminuly ani noční tréninky . Jednou jsme vyrazili na okruhy a podruhé na hromaďák. To jsme naštěstí neběhali na toaleťáky, ale na pevné kontroly – kůly s reflexy. Poslední trénink nás čekal v terénu, podobnému tomu závodnímu. Proto jsme se domluvili na sedmikilometrové trati, ať si vyzkoušíme i delší postupy – poslední trénink. Startovali jsme od turistického přístřešku u jezera a po doběhu nás čekala opíkačka buřtů . Odpoledne jsme se vrátili promrzlí do klubovny, kde nás čekala, sauna a předoslava výsledku 10mily. Abychom jen netrénovali, udělali jsme si jedno odpoledne taky výlet k moři , potom na zámek (Tjöloholms slott) a v pátek před 10milou jsme se zajeli podívat do Göteborgské minizoo na losy a prošli jsme si staré centrum města. Výlet nám trochu kazil déšť a zima, ale utěšovala nás myšlenka, že na závody má počasí vyjít parádně. A o tom jestli se nám podařilo za ten týden na 10milu natrénovat, jak závody probíhaly a jak jsme dopadli až příště.