Meeting Orientamento Venezia 2009

Tenhle víkend jsem si z dalekého severu odskočila na jih do Benátek za částí našeho oddílu. Jako každý rok se tu v neděli konaly závody v orienťáku a letos to byl už 30. ročník. S Petrem jsme se těchto závodů letos zúčastnili už potřetí a tak jsem si říkala, že už nás asi nemůže nic moc překvapit… Nicméně už cesta na start byla oproti minulým ročníkům nestandardní. Jeli jsme totiž lodí. Každý závodník měl daný čas, kdy se na nalodění dostavit a pak jsme byli převezeni na místo startu. Bohužel to bylo opravdu dostatečně dopředu, takže tam většina z nás před startem mrzla i hodinu. Já jsme se ovšem nenudila, protože valnou část této doby jsem stála frontu na záchod. Na 3500 účastníků totiž organizátoři připravili jen dvě toiky… no dveře se za mnou zabouchly minutu před mým startem…
Ale změna místa startu závodu jen prospěla a obzvlášť jeden postup, který byl přes celou mapu, byl báječný na mapařinku. Běžela jsem kategorii WA, 7800 m, 17 kontrol, ale jak už to tak v Benátkách bývá, skutečná délka tratě je oproti té měřené vzdušnou čarou o kus delší, takže bych to odhadovala na cca 10 km za 73 min a z toho plynoucí 26. místo. Moje mapa je zde.

Další účastníci zájezdu dopadli následovně:
Ondrys M12, 2500 m, 13. místo
Pantány M18, 7800 m, 60. místo
Šráma M50, 6400 m, 23. místo
Peťa ME, 10400 m, 76. místo
Zdenda ME, 10400 m, 85. místo
Hanička W16, 4800 m, 11. místo
Ančík W16, 4800 m, 14. místo
Šárka W16, 4800 m, 33. místo
Pavča W18, 6200 m, 28. místo
Markéta WA, 7800 m, 26. místo

V pondělí jsme si potom koupili celodenní lístek na loď a projížděli se po přilehlých ostrovech. Letos jsme i poprvé dojeli na ten nejvzdálenější: Burano. Na něm se rozkládá malá rybářská vesnička s různobarevnými domky, které jsou kupodivu většinou i opravené.

Večer jsme potom poseděli a popili v jedné hospůdce nedaleko hostelu.

Autor článku: Markéta