Centrum závodu – Přemyslovské sedlo
Přemyslovské sedlo odděluje Jeseníky od jesenického podhůří. Zatím co na severu se tyčí opuštěný vrchol Černé stráně, na jeho jižní straně ční z lesa skalní útvar Tři kameny. Sedlo má v nejvyšším bodě nadmořskou výšku přibližně 760 metrů. Silnice tudy vedoucí je průjezdná jen v létě, v zimě ji beznadějně zafoukají závěje sněhu. Chráněné území prameniště Přemyslovského potoka střeží v této výšce ojedinělá společenství rašelinných a mokrých luk, kde z jara kvetou i ohrožené druhy orchidejí, zejména prstnatců.
Zdroj: www.ok-tourism.cz
Zdroj: www.ok-tourism.cz
Tři Kameny
Vrcholek Třech kamenů skutečně tvoří seskupení tří dominantních skalních výstupků, vyrůstajících ze suťových svahů prorostlých lesem. Směrem k Přemyslovskému sedlu místy skalní stěna dosahuje výšky až téměř třiceti metrů. I díky tomu je právě směrem k severu výhled opravdu pozoruhodný. Samotné skály vznikly erozní činností zapříčiněnou drsným jesenickým počasím. Jedná se o mrazové sruby, tvořené krystalickou břidlicí místy prorostlou křemenem. Erozní tvarování vymodelovalo na vrcholu převisy, které působí jako velké kamenné hřiby či kovadliny.
Letní stráň a kamenice
Když v 17. století přišli první osadníci do Přemyslovského sedla, našli zde jen hustý les. Ten přistěhovalci vyklučili a na jeho místě založili drobná políčka, jež jim dávala skromnou úrodu, jakož i louky a pastviny, skýtající obživu hospodářským zvířatům. Po staletí zde lidé hospodařili způsobem, jenž bychom dnešní optikou označili jako ekologické zemědělství. Osadníci v průběhu let zbavovali políčka kamení a jak je postupně rozšiřovali, zakládali stále nové kamenice, neboli agrární valy, různých tvarů a velikostí . Některé dosáhly naprosto gigantických rozměrů o výškách několika metrů.
V poválečné éře byla pole zatravněna a na loukách po nich zbyly pouze agrární valy, jež si les pozvolna bere zpět. Luční prostory si však díky pravidelné seči i příležitostné pastvě zachovávají svou neobyčejnou pestrost. Množství květů, které patří mimo jiné i několika druhům orchidejí, vábí vzácné motýly, čmeláky a další hmyz. Svým chřástáním o sobě dává vědět chřástal polní, lidským zrakům skrytě žijící, silně ohrožený druh, kvůli němuž byly Jeseníky vyhlášeny ptačí oblastí.
Labe
Osada Labe (Elbe) byla založena v roce 1563. První osadníci přišli z Vrchlabí (Hohenelbe). Původní český název vznikl špatným přeložením místa odkud osadníci pocházeli a to “ Vysoká elba“. Odtud pozdější název Elba a dnešní Labe. V roce 1921 měla osada 55 domů a žilo zde 321 obyvatel. Po poválečném vysídlení Němců byla většina domů zničena a dnes tu stojí pouze 8 z nich.
Zdroj: www.zanikleobce.cz
Sklená
Zcela zaniklá obec Sklená (Glasdorf) se nacházela na západní straně kopce Ucháč, v údolí potoka Sklená voda, mezi osadou Labe a obcí Pusté Žibřidovice. Osada je poprvé zmíněna v roce 1501, kdy se píše o Rychtě ve Sklené v listině Olomouckého biskupa. Tou dobou zde žilo jen 8 osadníků. Roku 1900 zde žilo 51 osob v devíti domech a všichni obyvatelé byli německé národnosti. Po druhé světové válce a odsunu Němců obec zanikla.
Pro článek byly použity tyto zroje:
- kniha Čti Jeseníky, ISBN 978-80-11-00249-7
- zanikleobce.cz